Proces scelování je velmi efektivní technika, která léčí naše strachy a naše vnitřní dítě neboli naše emoční já. Světoznámá spirituální učitelka a léčitelka Teal Swan byla 13 let týrána a prošla si absolutním peklem. Její trýznitel byl psychopat a doktor duševního zdraví, který ji přesvědčil, že je ďábel v těle. 13 let ji zneužíval na všech možných úrovních a vyhrožoval, že pokud to řekne svým rodičům, zabije je… Když ji svázanou za ruce a kotníky a svlečenou do naha opět zavřel do díry, kde se musela dlouhé hodiny „kát“, rozhodla se, že už nemůže. Rozhodla se odevzdat se absolutnímu zoufalství a spáchat tak „emoční sebevraždu“:
„Seděla jsem v té díře už tolikrát, že navzdory nejistotě, kterou jsem zažívala, to pro mě byla už rutina. Byla jsem zvyklá na utrpení – těžce jsem snášela pouze jedinou věc. Pobyt v prostoru pro mysl znamenal, že budu muset zůstat sama se sebou, a to bylo něco nesnesitelného. Nedokázala jsem cítit nic jiného než prázdnotu v sobě. Ten prázdný prostor v mém nitru byl něco mnohem horšího než pouhé prázdno, bylo to naprosté nic, jehož okraje byly lemované smutkem.
Po celá léta jsem dělala, co jsem mohla, abych se vyhnula tomu smutku a vzdálila se oné prázdnotě. A pak se něco stalo. Jednoho dne jsem seděla v té díře a pociťovala staré známé zoufalství. Ale tentokrát to bylo jiné. Uvědomila jsem si, že nastal posun, že se dostavuje nová emoce. Čím více jsem myslela na zoufalství, tím mi bylo jasnější, že to musí znamenat posun od něčeho, co nechci, k něčemu, co chci.
Položila jsem si tedy otázku: „Co je to tam uvnitř, co nechci?“ A ještě přesněji: „Od čeho se tam uvnitř vzdaluji?“ Ke svému překvapení jsem objevila, že pocit „zoufalství“ mně ve skutečnosti nedovoloval zoufalství cítit. Nedovoloval mi cítit naprostou absenci naděje. Ztráta naděje je ve škále lidských emocí tím nejintenzivnějším pocitem bezmoci. Nějaká moje část byla přesvědčená, že propadnout zoufalství by znamenalo smrt, a ta část proto v zájmu přežití zoufalství vzdorovala.
Mohla bych tvrdit, že toho dne jsem se rozhodla být statečná, ale ve skutečnosti jsem se prostě jen vzdala naděje. Stála jsem na okraji propasti. Po třinácti letech mučení jsem byla emočně naprosto vyčerpaná. Zoufalství bylo jako tornádo, které mě pronásledovalo, kamkoli jsem se vrtla, a já už nedokázala běžet dál. Přála jsem si smrt. A tak jsem udělala opak toho, co jsem vždycky dělala. Otočila jsem se a běžela jsem tomu tornádu vstříc. Spáchala jsem emoční sebevraždu. Nevěděla jsem, co se s tane, ale přesto jsem se do toho pustila. A čekalo mě překvapení.
Na okamžik jsem se potopila do hrůzy těžkých muk. Měla jsem pocit, jako by mě něco drtilo a lámalo. Nabrala jsem dech. A namísto, abych před tím utekla, ponořila jsem se hlouběji. Dovolila jsem tomu pocitu, aby se mě zcela zmocnil. Chovala jsem se k němu, jako by měl naprosto oprávněný důvod na existenci. A vzápětí mi bylo, jako když do hlubin oceánu proniknou sluneční paprsky, zažívala jsem lehkost bytí. Strach z onoho pocitu se vypařil prostě tím, že jsem se do něj rozhodla ponořit.
Nějaký čas jsem se opájela pocitem úlevy. Bylo to poprvé v mém životě, kdy jsem se neopustila. Tehdy jsem ovšem neměla nejmenší potuchy, proč to, co jsem provedla, tak zafungovalo. Prostě jsem jen věděla, že to funguje. A tak jsem to zkoušela stále znovu a znovu. Zkoušela jsem to skoro pokaždé, když jsem se konfrontovala s nějakým nepříjemným pocitem, před kterým jsem byla v pokušení uniknout.
Nakonec se mi podařilo utéci z moci toho muže, který mi ukradl dětství, a celé následující roky jsem se snažila vyléčit. A snažila jsem se přijít na to, proč technika, na kterou jsem náhodou narazila, funguje. A když jsem konečně pochopila, jak jsem se vyléčila, uvědomila jsem si, že je to průlom, který má sílu změnit svět.
Načasování mého objevu nemohlo být lepší. Tolik duší na tomto světě potřebuje vyléčit a já přišla na to, že léčení začíná tím, když své emoce doopravdy cítíme…“
Teal Swan, Návrat k sobě, str. 10-12
Teal se rozhodla v daný moment pocitům absolutně beznaděje nevzdorovat a místo toho se do nich naplno ponořit. Znamená to ale, že se vydala vstříc smrti, rozhodla jsem v tu chvíli už přestat bojovat a prostě uvnitř sebe emočně zemřít. Po 13 letech týrání už to vzdala. K jejímu překvapení však tato bezpodmínečná přítomnost a úplné ponoření se do pocitu zoufalství proměnila tento pocit v úlevu a následné léčení. Když Teal od svého trýznitele utekla, prošla dlouholetou intenzivní terapií, aby vůbec mohla žít dál… Objevila práci s vnitřním dítětem a rozhodla se tuto techniku propojit s tím, co jí v díře zachránilo život. A tak vznikl Proces scelování, kterým zachraňuje svět. Proces scelování léčí i ty nejtěžší psychiatrické případy včetně těch nejtragičtějších osudů veteránů. Pomůže i tomu „nejzraněnějšímu a nejroztříštěnějšímu člověku, aby se stal opět celistvým“.
Jak proces scelování praktikovat na sobě si můžete nastudovat v její knize Návrat k sobě. Je to proces, který je zapotřebí zkoušet, praktikovat, pracovat s ním a s láskou a trpělivostí pečovat o své emoční já, o své vnitřní dítě, jehož potřeby často v dětství nebyly dostatečně naplněny. Tato zranění si s sebou neseme dál a naše dospělé já má vědomý klíč k tomu se do dětství vrátit a emoční rány zahojit.
Proces scelování praktikuji již několik let na sobě a používám ho i při svých terapiích. Je mi ctí, že jsem mohla být do tohoto učení zasvěcena a mohu ho šířit dál. Změnil mi život a díky němu jsem šťastnější, svobodnější a celistvější bytostí. Děkuji Ti, Teal, za to že jsi a že jsi nám otevřela své učení. Zaplatila jsi za to velkou cenu a my s úctou přijímáme to, co nám přinášíš a budeme tuto medicínu, tuto léčivou techniku aplikovat a šířit dál, abychom mohli prosvětlit naše stíny naši bezpodmínečnou pozorností a přítomností…
S láskou
Nuataa Sonáya
PS: Mé služby v žádném případě nenahrazují lékařskou či odbornou péči nebo vyšetření. Odesláním formuláře souhlasíte se zpracováním svých osobních údajů.