Rubrika: Básně

Svému srdci věrná
ve svém bytí stojím.
Klidná, krásná,
ve svůj život věřím.

V lásku, blaženost,
ve věčné štěstí,
V onu skutečnost,
co budoucnost mi věští…

V propojení s Bohem
mávám křídly.
V propojení s něhou
mé ruce vzlétly

Vstříc k Slunci,
vstříc k nebi,
vstříc k lásce
vstříc k hloubi

Mé duše,
mého poslání,
mé vášně,
teď vyzvání

Sladká melodie
mého srdce,
věčné naděje,
co tak křehce

Na dveře ťuká
a stále čeká.
Stále mě láká,
však není vratká…

Stále tu je,
stále tu bude,
stále bije
a stále kvete.

Ukotvuji ji
ve svém srdci.
Objímám ji,
věřím té věci,

Že život nekončí,
že je krásný…
V uších mi zvučí
hlas mých básní.

Hlas mé duše,
mého Vyššího Já.
Děkuji Ti Bože,
že můžu být svá.

Děkuji Ti za to,
že tu mohu být.
Děkuji Ti za to,
že mohu snít…

Motýlek – Nuataa Sonáya

Kupte si umělecký plakát s básní Naděje od Nuataa! 🙂

Bojíme se
vystoupit vpřed.
Chráníme se,
chceme slyšet

Jen krásnou hudbu
s námi souznící,
neznající prohru,
navždy hrající

Jen naší perspektivou,
našimi názory…
Se sílou podmanivou
ničíme obzory

Všech těch příležitostí,
možností, barev…
S těžkou bezmocností
saháme na břeh.

Topíme se
ve vlastních teoriích.
Ztrácíme se
ve vlastních utopiích.

Hýříme klamy,
iluze budujeme…
Našimi dojmy
v slzách bědujeme

Nad vlastním bytím,
nad životem beze smyslu.
Jestli to není tím,
že náš život klesl

Na materialismus,
na prázdné emoce?
Na konzumismus
sdílející bezmoce?

Budujeme ego,
uznání, úspěch.
Bez srdce svého
umíráme na úžeh

Hořícího ohně
kypoucího ambicí,
spalující po tmě
všechny sny věřící

V láskyplný život,
v milující komunitu,
v život bez “klenot”,
v otevřenou intimitu.

Bojíme se sebe samých,
bojíme se nitra.
Bojíme se, že hřích
je naše vlastní kmotra.

Nevidíme světlo
v našich srdcích.
Necítíme teplo
po našich bocích.

Kráčíme mlčky
bez úsměvu, bez lásky,
jen šedé mráčky
kreslí naše vrásky

Na našich tvářích
samotou prosklených.
Však hvězda září
i v nebech pekelných…

Motýlek Sonáya

Odkaz na eshop: https://www.fler.cz/zbozi/spiritualni-poezie-hvezda-zari-i-v-nebech-pekeln-10639809

Odkaz na náhled na facebooku: https://www.facebook.com/nacitmese/photos/a.1987658164613526/2307301045982568/?type=3&theater

Chceš se zvednout
a konečně začít.
Chceš se pohnout,
ale nechceš tlačit.

Chceš už to říct,
konečně se vyjádřit.
Přestat se dřít,
začít si už věřit.

Ne, prostě nemůžeš…
K čemu by to bylo?
Na nic se nezmůžeš.
Kdepak je to světlo?

Proč mě přestalo vést?
Tak kde je?
Jak to mám teď snést?
Co se to děje?

Jen pátrám ve tmě,
slepá, zmatená…
Pláču prosebně
celá zpocená…

Nikdo nikde,
jsem tu sama.
Nikdo nepřijde.
Sama doma

Ležím a vzlykám,
nevím, co se sebou…
Vstávám a padám.
Všechno se pode mnou

Bortí a boří.
Nejsem tu k ničemu.
Snad někdo spatří
malého ničemu

Co chce jen obejmout,
dát pusu na čelo.
Co chce se dotknout
všeho i ničeho…

 

Motýlek Sonáya

Odkaz na eshop: https://www.fler.cz/zbozi/spiritualni-poezie-dotkni-se-niceho-plakat-maly-10639736

Odkaz na náhled na facebooku: https://www.facebook.com/nacitmese/photos/a.1987658164613526/2307269665985706/?type=3&theater

Vítr šumí,
šeptá Ti své jméno.
Už všechno ví,
z nebe jasného

Posílá poselství
o přírodě, o Bohu…
Posílá proroctví
o tajícím sněhu…

Právě se mění
celá naše budoucnost.
Všechno se změní
v mnohem těžší přítomnost.

Nedostatek vody,
nedostatek zdrojů…
Budujeme schody
dál od našich břehů.

Přelidnění, hlad,
konflikty a demonstrace…
Doufám, že snad
zvítězí ta afirmace.

“Pravda vítězí!”
a vítězit vždy bude…
Jsme svými soupeři
možná z nás nic nezbyde.

Jdeme proti sobě
sobecky a chladně.
Je v naší oblibě
vzdávat se tak snadně.

Přestaňme už spekulovat,
omlouvat se, smát se.
Přestaňme už úřadovat,
přestaňme se bát se

Změny a pokroku
vstříc ohleduplnosti,
odvážnému zákroku
proti naší nepozornosti.

Všichni máme moc.
Můžem něco dělat!
Řekněme: “Už dost!”
Začněme už konat!

Nakupujme chytře,
tvořme lepší poptávku.
Volme vždy moudře.
Dovolme si přestávku

Od starých zvyků,
starých paradigmat,
od “blažených” zvuků
politických debat.

Rozšiřme svou perpsketivu
o dopady našich činů.
Právě teď je v právu
graf dokazující vinu

Kterou stále můžem zvrátit
a převzít svoji zodpovědnost.
Stále se můžeme vrátit
a obnovit svou věrnost

K naší Zemi,
k naší Matce.
Činy svými
probuďme lehce

Naši lidskost,
naši odvahu,
naši moudrost,
naši přísahu…

Motýlek Sonáya

Odkaz na eshop: https://www.fler.cz/zbozi/spiritualni-poezie-konejme-plakat-maly-10634363

Odkaz na náhled na facebooku: https://www.facebook.com/nacitmese/photos/a.1987654841280525/2302150603164279/?type=3&theater

 

Tanči, zpívej, užívej
přítomného okamžiku.
S láskou se oddávej
radostnému prožitku,

Co unáší Tě
bez limitů, předsudků,
co nadnáší Tě.
Dotkni se obláčků.

Pohlaď je.
Hraj si.
Mazli je.
Ber si.

Buď hudbou,
buď vibrací,
buď krásou,
buď svítící

Hvězdou, bytostí,
co stále rozpíná se,
věčnou žádostí
stále rozplývá se.

Toč se, směj se,
skákej a lítej.
Dobře měj se,
život vítej.

Život oslavuj,
tanči a zpívej.
Své srdce daruj,
svým tělem hýbej

Do rytmů, kontrastů,
melodií života,
slunečních paprsků,
teď Vesmír Ti šepotá,

Že záleží
jen na Tvém pocitu,
že zvítězí
Tvá věrnost okamžiku.

Motýlek – Nuataa Sonáya

Kupte si umělecký plakát s básní Oslavuj od Nuataa! 🙂

Pohořívá, láká,
pomalounku roste,
sílí, bliká,
čeká k Tvojí poctě

Na výživu, lásku,
nespočetnou věrnost,
jednostrannou sázku,
neustálou bdělost…

Dej mu ji.
A uvidíš…
Daruj ji,
pak ucítíš

Jak pod Tvýma rukama,
světlem odpovídá,
zvědavýma ouškama,
od Tebe se dozvídá

Všechno, co Tě tíží,
co už nepotřebuješ.
Teplo Tě nadnáší,
sebe zásobuješ

Tou vřelou vibrací,
tím láskyplným mírem,
co naději navrací
se hřejivým klidem.

S údivem pozoruješ,
jak před Tebou se rozpíná.
Světlo následuješ.
On pochyby Ti utíná.

Nasávej, dýchej,
inspiruj se…
Klidně se nechej
obejmout se

Jeho láskou,
jeho podporou,
jeho krásou,
věčnou vírou

V teplo nás všech,
v náš potenciál…
Cítíš? Hřeje Tvůj dech.
Dává, co sis přál.

Hravými plamínky
roste, roste…
Rozplývá vzpomínky
něžně, prostě…

Očišťuje Tě,
přijímá,
kolíbá Tě,
dřímá.

Jednou vyroste,
pokud mu to dovolíš.
Pak radostně,
náhle ucitíš

Že Ty jsi byl jím,
a on byl Tebou.
Vstupuje do dějin.
Ruce Tě zebou…

Už Ti nestačí?
Už je Ti zima?
Však víš, že postačí
jen změnit klima.

Začni dýchat.
Rozfoukej ho.
Začni vzdychat.
Provokuj ho.

Potřebuje Tě.
Bez Tebe nevyroste.
Jen tak zahřeje Tě.
Tak začni si hrát prostě.

Uctívej ho, tanči,
dýchej, jen dýchej…
Větší, větší,
nikam nepospíchej.

Pohlaď ho.
Usměj se.
Veď ho
a nechej se…

Jen tak ho rozdmýcháš,
jen tak Ti odpoví…
Plamínek utichá,
teď oheň Ti napoví…

 

Motýlek

 

Odkaz na náhled na facebooku: https://www.facebook.com/nacitmese/photos/a.1987645607948115/2236644763048197/?type=3&theater

 

Odkaz na eshop: https://www.fler.cz/zbozi/spiritualni-poezie-plaminek-plakat-velky-10530168

Srdce Ti buší.
Ponořuješ se.
Jsi stále větší.
Zaměřuješ se

Na ten pocit
linoucí se…
Na onen třpyt
lesknoucí se

V záři Tvé víry,
naděje nezdolné,
co všechny stíny
blízké i vzdálené

Prosvítí dobrem,
mírem a láskou,
ve světě širém,
mužskou i ženskou

Kouzelnou energií
Pulzuje, vibruje…
Na malou chvíli
šeptem Ti vzkazuje

Že JSI. Že ŽIJEŠ.
Že už JSI ŠŤASTNÝ…
Že klidně můžeš
zažít všechny sny,

Všechny Tvé vize,
všechny Tvé plány…
Citlivě, blaze,
vstupuješ do brány

Rajské, zářivé,
kypící životem
hrající divě
růžovým květem.

Děje se to.
Je to pravda.
Nechápeš to…
Čirá voda

Protéká Tvými prsty.
Piješ jí.
Ach, s jakou ctí
hřeješ ji

Svým teplem, svým životem,
tím obrovským darem…
V tichu naprostém
oněměl jsi divem.

Kráčíš, dýcháš,
usmíváš se.
Brečíš, necháš
sebe smát se.

Vítr po tváři
hladí Tě.
Tvé slunce záři
prosí Tě

Abys nezapomněl
na tento pocit.
Aby sis vzpomněl,
když budeš prosit…

Roztahuješ ruce.
Rozpínáš se.
Všemu oddáváš se.
Nachytáš se

Jak stojíš na špičkách,
tančíš, létáš,
v nebeských výšinách
SEBE se dotýkáš…

Pohlaď se, usměj se.
Nadechni se.
Sobě oddej se.
Nebraň se.

Kráčej dál
s vírou a nadějí.
Dál, jen dál,
to Ti přeji…

Motýlek – Nuataa Sonáya

Kupte si umělecký plakát s básní Mír od Nuataa! 🙂

Proč tu jsem?
Co tu dělám?
Svým hlasem
zprávu posílám

Do celého světa,
do celého Vesmíru…
Jaká je podstata?
Dosáhnu míru?

Proč jsem se narodila?
Proč jsem teď a tady?
Co jsem komu udělala?
Já s ohnutými zády

Kráčím suchou pouští,
hledám odpověď…
Kdopak ji vyvěští?
Vyslechne zpověď?

Otázky přicházejí,
otázky odcházejí,
prázdnotou zejí,
však cítím naději

V mém srdci.
V mém teple.
V mém slunci.
V mém světle.

To jediné
mě drží nad vodou.
To jediné
není náhodou.

Bez všech stínů,
bez všech myšlenek,
v silném závanu,
co hladí mě navenek

Usmívám se,
protože vím…
Nevzdávám se,
protože smím

Toužit a chtít,
lásku následovat,
mé srdce vzít,
sebe obětovat

Svým snům,
svým nápadům,
všem dnům,
všem osudům.

Z nějakého důvodu,
jsem všeho součástí,
ať to svedu či nesvedu,
cítím ono štěstí

Že mohu žít,
že mohu cítit,
že mohu být,
že mohu svítit.

Kráčet vstříc,
sdílet, zažívat,
že můžu víc,
chvíle prožívat…

Přála bych si,
abychom se ucítili.
Jako poprvé
život pocítili.

Abychom si uvědomili,
co je uvnitř nás.
Abychom se nacítili.
Pak každý z nás

Uvidí, uslyší,
ucítí své srdce,
co stále zkouší
ťukat tak měkce,

Promlouvat, zpívat,
vést nás.
Naději dávat,
otázky klást…

Motýlek – Nuataa Sonáya

Kupte si umělecký plakát s básní Proč? od Nuataa! 🙂

Proč se trestáme?
Chceme být “lepší”?
Proč se krotíme?
Chceme být “dobří”?

V iluzorních myšlenkách
následujeme “své” hodnoty,
ve falešných pohnutkách
padáme do černoty…

Necháváme se ovládat.
Neptáme se.
Nač tu báseň skládat?
Vzdáváme se.

Jsme pouhou formou.
Neznáme sami sebe.
Se stejnou karmou
nevěříme v nebe.

Nevěříme sobě.
Nenasloucháme si.
Ve vlastní kletbě
necháváme si

Své srdce mrznout.
Nechápeme se.
S číší prázdnou
klepeme se.

Hledáme, hledáme,
však nenacházíme…
Padáme, padáme,
stále si vozíme

Své vlastní já
v kolébce přesvědčení.
Vše se nám zdá.
Jsme rozhořčení.

Proč vlastně cítíme?
Co máme dělat?
Čas si krátíme.
Jak jenom zdolat

Ty vysoké cíle?
Jsou vlastně mé?
Kde je ta chvíle
Kdy vše krásné

Zářilo přítomností,
barevnou čistotou?
Zdánlivou marností,
šťastnou, nevinnou,

Upřímnou dětskostí?
Mateřskou láskou?
Ženskou křehkostí,
tou energií silnou

Co obejme Tě,
podpoří Tvůj potenciál,
Co zaujme Tě
a pozve Tě dál

Do světa plného
přijetí, míru,
do světa věčného,
vzácného daru

Života, poslání,
pochopení, tolerance,
kde navždy chrání
Bůh Tvé čisté srdce.

Přestaňme se bát
svých vlastních emocí.
Přestaňme vzdorovat
svým vlastním nemocím.

Jsou naším signálem,
nadějí na integritu.
Jsou jiným kanálem,
informací v zákrytu.

Zastavme se,
začněme se ptát.
Postavme se,
začněme si hrát

Se slovy, myšlenkami,
se svojí identitou,
se všemi otázkami,
co rády ti řeknou

Odpovědi na vše možné,
zvědomí Tvé pocity.
Pomalu a něžně
rozplynou Tvé pochyby…

Motýlek Sonáya

Odkaz na eshop: https://www.fler.cz/zbozi/spiritualni-poezie-plakat-velky-zeptej-se-10283300

Odkaz na náhled na facebooku: https://www.facebook.com/nacitmese/photos/a.1987654841280525/2107825052596836/?type=3&theater