Všichni chceme být šťastní a jdeme si za svým štěstím. Mnozí z vás budou nyní oponovat: “Kdepak, já si přeji štěstí pro své děti!”, “Já nechci být šťastný, já chci být úspěšný!” nebo dokonce “Já chci především blaho pro společnost!”… Bůh ví jaké by mohly být vaše další odpovědi… Nicméně přiznejme si to – i když to něco děláme pouze “pro někoho”, jak se při tom cítíme? I tak ve výsledku následujeme pouze své štěstí, resp. svůj vlastní pocit štěstí…
Způsoby, jak se k pocitu štěstí dostáváme, máme mnoho. Někteří štěstí nevědomě nacházejí ve vzorcích, které převzali (a všichni to děláme – vědomě či nevědomě – je to naší součástí), jiní už přišli na to, co je nejvíce naplňuje, co je dělá skutečně šťastné… Nicméně i to, co nás naplňuje nyní, se může změnit s ohledem na náš věk, naše zážitky a naše postupné učení se… Hlavní však je, že se všichni vztahujeme k vibraci štěstí, která – zeptáme-li se sami sebe skutečně do hloubky – ve skutečnosti není ničím jiným než vibrací lásky. Jak to?
Zeptejme se sami sebe: “Kdy se cítím štastný/á?”. Odpovědi by mohly být: “Když splním nějaký cíl, který jsem si vytyčil/a.”, “Když jsem se svými přáteli a bavím se.”, “Když mi táta řekne, že je na mě hrdý.”, a tak dále… Dobrá, takže v těchto chvílích se cítíme šťastní. Nyní se zeptejme sami sebe: “Kdy pociťuji lásku?” – a prosím neredukujme to nyní pouze na partnerskou lásku… Nyní mluvme o pocitu lásky, který v sobě můžeme cítit nejen vzhledem k druhé osobě, ale i k sobě nebo k nějaké činnosti. Odpovědi se nyní pokusím propojit s předchozími odpověďmi “Cítím v sobě pocit sebelásky, když splním nějaký cíl, který jsem si vytyčil/a.”, “Cítím se milován/a, když jsem se svými přáteli a bavím se.” “Cítím se milován/a, když mi táta řekne, že je na mě hrdý.”, a tak dále… Jak můžete vidět, pocit štěstí a pocit lásky je ve výsledku stejný. Jediný rozdíl, který v něm cítím, je v použití těchto slov jako takových. Slovo “štěstí” více používáme v kontextu jednotlivce (štěstí mohu zakoušet i sám/a), zatímco “lásku” sdílíme s nějakými bytostmi nebo činnostmi. Co nás ale v tu chvíli naplňuje, co v nás v tu chvíli září – ve všech těchto situacích – je vibrace lásky.
Každý v sobě cítí vibraci lásky. Všelijaké vzorce, stíny a bloky nám však často brání ji následovat. Sami, v naší vlastní iluzi, si upíráme tuto vibraci pro to, že se vylučuje s nějakými našimi očekáváními nebo přesvědčeními, resp. s očekáváními a přesvědčeními, které jsme integrovali a staly se naší součástí. Myslíme si, že v práci nemůžeme dělat, co nás skutečně baví, protože bychom se tím neuživili. Myslíme si, že nemůžeme v našem volném čase dělat, co nás baví, protože jsou ještě jiné priority, které je třeba splnit. Nebo si myslíme, že někde najdeme štěstí, ale dojde nám, že jsme hledali na “špatném místě”…
Hledáme nějaký recept na to, jak být šťastný a kde štěstí najít. Vzhlížíme k úspěšným lidem a chceme být jako oni… Jak to jen udělali? My sami však už víme, co nás činí šťastné – stačí poslouchat své srdce a svou intuici, která vám napovídá. Stačí začít pozorovat své pocity a naslouchat jim, dívat se na naše reakce na události, bytosti a činnosti, které děláme. Stačí začít poslouchat své vnitřní dítě. Svou odpověď, jak najít ve svém životě štěstí, už v sobě máme všichni obsaženou. Nejprve si však musíme skutečně ujasnit, co pro nás štěstí znamená, kdy se cítíme šťastní a jak si zatím chceme jít. A hlavně si prosím nemyslete, že není možné si za svým štěstím jít. Jinak byste tu nebyli. 🙂 Vždy existuje nějaká cesta za štěstím – cesta za láskou – ve výsledku je to stejně to jediné, co děláme. 🙂
Pokud jste už našli, co to pro vás znamená štěstí, jděte si za ním a čiňte! Daleko horší pocit v sobě budete mít, pokud zůstanete jen stát na místě a budete přesvědčeni o tom, jak je to všechno těžko realizovatelné, a pak v sobě budete mít jen pocit smutku a prázdnoty, místo toho, abyste udělali svůj první krok. 🙂