Halo? Jsi tam?
Copak děláš?
Jsem tu sám.
Copak hledáš?
Za čím kráčíš?
Já jsem tady.
Proč se mračíš?
Zemřu hlady
Pokud mě nevyslechneš,
pokud mě neuslyšíš,
pokud mě neposlechneš,
pokud si nepospíšíš…
Chceš se něco vědět?
O sobě? O světě?
Nebo jenom sedět
v té samé šlápotě?
Já jsem tvým klíčem.
Já jsem tvá svoboda.
Já jsem tím mečem,
co tasí příroda
Krásná a spanilá,
panensky čistá…
Cítíš jak skomírá
nevinnost prostá?
Zabíjíš ji.
Ruce si lámeš.
Ubíjíš ji.
Tvým světem je lež
Integrovaná kulturou,
společenskými vzorci,
studem a samotou,
co k tobě se vrací
Ve stálém prokletí,
mihotavých stínech,
to TY jsi v zajetí,
to TY máš v zádech
Nůž vražený.
Vyjmi ho.
I když to bolí…
Dej mi ho
Já tvé rány zhojím.
Svými slzami,
srdcem krvavým,
svými múzami
Co pohladí tě,
pokud mě přijmeš,
co navedou tě,
pokud obejmeš
To dítě v koutě
ustrašené…
Pořád hledá tě
vyděšeně…
