Svému srdci věrná
ve svém bytí stojím.
Klidná, krásná,
ve svůj život věřím.
V lásku, blaženost,
ve věčné štěstí,
V onu skutečnost,
co budoucnost mi věští…
V propojení s Bohem
mávám křídly.
V propojení s něhou
mé ruce vzlétly
Vstříc k Slunci,
vstříc k nebi,
vstříc k lásce
vstříc k hloubi
Mé duše,
mého poslání,
mé vášně,
teď vyzvání
Sladká melodie
mého srdce,
věčné naděje,
co tak křehce
Na dveře ťuká
a stále čeká.
Stále mě láká,
však není vratká…
Stále tu je,
stále tu bude,
stále bije
a stále kvete.
Ukotvuji ji
ve svém srdci.
Objímám ji,
věřím té věci,
Že život nekončí,
že je krásný…
V uších mi zvučí
hlas mých básní.
Hlas mé duše,
mého Vyššího Já.
Děkuji Ti Bože,
že můžu být svá.
Děkuji Ti za to,
že tu mohu být.
Děkuji Ti za to,
že mohu snít…
Motýlek – Nuataa Sonáya