„Buď sám sebou.“
říká Ti Tvé dítě.
„Buď tu se mnou.“
za rukáv tahá Tě.
Ignoruješ ho,
nenasloucháš mu.
Nechápeš ho,
ubližuješ mu.
Čím častěji ho popíráš,
čím častěji ho zraňuješ,
tím časteji pak hledáš
tím častěji se zrazuješ.
Pláče, brečí,
bolest ho ovládá.
Dospělý zvenčí,
bičem ho napadá.
Jediné, co chce,
je jen Tvá pozornost.
Abys mu krátce,
daroval přítomnost.
Sedni si s ním,
vyslechni ho.
Jenom buď s ním,
konejši ho.
Jsou to Tvé emoce,
čistě existující.
Čistě jen Tvé srdce,
na dlani bijící.
Bez veškerých nánosů,
společnosti, systému.
Bez jakýchkoli závěsů,
zdí a všech problémů.
Chceš tápat zoufalstvím?
Nevšímej si ho.
Chceš jít za svým štěstím?
Poslechni si ho…
Motýlek – Nuataa Sonáya