Proč se bojíme
podívat se do očí?
Proč se svíjíme
ve vlastním náručí?
Přehlížíme se navzájem.
Sebe, každou bytost…
Vládne v nás nezájem,
ta bezedná cizost…
Chováme se k sobě
nemilovaně, distancovaně.
V anonymní době
před sebou se schováváme.
Bojíme se obejmout.
Bojíme se políbit.
Bojíme se přijmout.
“Musíme se posílit!”
Být samostatní.
Bez jakékoli blízkosti.
Jsme si posvátní
z velké vzdálenosti.
Zapomínáme,
že jsme v jádru jedno.
Nic nežádáme,
srdce nám už schladlo…
S ledovou kapičkou
prosí o pozornost.
Malinkou ručičkou
hledá bližší věrnost…
Nejsme tu sami.
Rozhlédněme se.
Se srdci svými
otevřeme se.
Přestaňme chodit
v bublinách sobeckosti.
Přestaňme slídit
v hlubinách zvrácenosti.
Vezměme se za ruce.
Usmějme se.
Jsme tu spolu přece.
Milujme se…
Motýlek
Odkaz na eshop: https://www.fler.cz/zbozi/spiritualni-poezie-dotkni-se-plakat-velky-10217686
Odkaz na náhled na facebooku: https://www.facebook.com/nacitmese/photos/a.1987654841280525/2078143732231635/?type=3&theater