Srdce Ti buší.
Ponořuješ se.
Jsi stále větší.
Zaměřuješ se
Na ten pocit
linoucí se…
Na onen třpyt
lesknoucí se
V záři Tvé víry,
naděje nezdolné,
co všechny stíny
blízké i vzdálené
Prosvítí dobrem,
mírem a láskou,
ve světě širém,
mužskou i ženskou
Kouzelnou energií
Pulzuje, vibruje…
Na malou chvíli
šeptem Ti vzkazuje
Že JSI. Že ŽIJEŠ.
Že už JSI ŠŤASTNÝ…
Že klidně můžeš
zažít všechny sny,
Všechny Tvé vize,
všechny Tvé plány…
Citlivě, blaze,
vstupuješ do brány
Rajské, zářivé,
kypící životem
hrající divě
růžovým květem.
Děje se to.
Je to pravda.
Nechápeš to…
Čirá voda
Protéká Tvými prsty.
Piješ jí.
Ach, s jakou ctí
hřeješ ji
Svým teplem, svým životem,
tím obrovským darem…
V tichu naprostém
oněměl jsi divem.
Kráčíš, dýcháš,
usmíváš se.
Brečíš, necháš
sebe smát se.
Vítr po tváři
hladí Tě.
Tvé slunce záři
prosí Tě
Abys nezapomněl
na tento pocit.
Aby sis vzpomněl,
když budeš prosit…
Roztahuješ ruce.
Rozpínáš se.
Všemu oddáváš se.
Nachytáš se
Jak stojíš na špičkách,
tančíš, létáš,
v nebeských výšinách
SEBE se dotýkáš…
Pohlaď se, usměj se.
Nadechni se.
Sobě oddej se.
Nebraň se.
Kráčej dál
s vírou a nadějí.
Dál, jen dál,
to Ti přeji…
Motýlek – Nuataa Sonáya