Díváš se na mě
svým prázdným pohledem.
Sedíme po tmě
na místě záhadném…
Potichu, střídmě
snažíme se spojit.
Saháme po dně,
snažíme se najít
Střípky propojení,
co tak náhle zmizelo.
Návod k zahojení
problému tak “malého”.
Cítíme se sami,
opuštění, zmatení…
Všude samé klamy,
nicotné mámení…
Co za tím je?
Proč jsme se odpojili?
Co se děje?
Proč jsme se vyzbrojili
Obrannými štíty
chránící naše ego…
Negativní věty
střílí do neznámého…
Od svého srdce
jsme se oddálili.
V mysli, v dálce
jsme se ztratili.
Nalezme cestu
zpátky k naší lásce,
k tomu místu,
kde proudíme sladce…
Prosím, vezmi mě za ruku.
Mluv na mě…
Řekni: “Všechno je v pořádku.”
Buď u mě…
