Napoj se na své srdce… a přestaň už pochybovat. Všechno už víš…

Zkus se na chvíli zastavit, zavřít oči, zhluboka se nadechnout… a vydechnout… Zkus se soustředit na dech… A přestat ve své hlavě pořád jenom povídat… Soustřeď se na ty tiché chvilky, které Ti Tvá mysl dopřává… A naslouchej jim… Dýchej, dýchej… Zhluboka, uvolněně, tady a teď… Cítíš? Je to krásné… Je krásné dýchat… Přijímat život… Cítíš? Tvé srdce buší… Bum bum.. Bum bum… Copak Ti říká?…

Nadechni se do svého srdce… A vydechni z něj… Představuj si, že Tvé srdce jsou Tvé plíce, co potřebují kyslík, potřebují Tvůj dech, Tvoji pozornost, Tvoji lásku… Dej mu ji… Dýchej… Cítíš? Ach, jak krásný pocit to je se na chvíli zastavit a cítit “jen” tlukot svého srdce…

A teď si představ, že přesně to děláš i v průběhu dne… Každý den… Každý den se zastav a zkus se soustředit na svoje srdíčko… Třeba jsi mu tak dlouho nenaslouchal, že s Tebou přestalo komunikovat, přestalo mluvit… Potřebuje “jen” Tvou péči, Tvou pozornost… Měj s ním trpělivost… Ono se za chvíli, delší nebo kratší, ozve… Ozve se, rozpovídá se… Nejprve potichu, slabě… Jakoby se strachem, s pochybností, jestli jsi opravdu ochoten mu svou pozornost dát nebo ne… Ale pak, když opravdu ucítí, že jsi připraven, že jsi trpělivý a že opravdu chceš slyšet jeho hlásek, začne mluvit… Hlasitěji a hlasitěji… A Ty budeš vědět, co Ti říká… Pomalu ale jistě začneš prozírat a ucítíš svá přání. Budeš je znát… A budeš vědět, kudy jít…

Zkus se přestat ptát lidí “Jak se máš?”… Zkus se jich začít ptát “Jak se cítíš?”… Zkus přestat říkat “Já si myslím…” Zkus začít říkat “Já cítím…” Protože jsme emocionální bytosti. Ano, jsme, ať už se nám to třeba někdo snaží vymluvit, opravdu jsme bytosti, které se rozhodují na základě svých pocitů… Pocity jsou pro nás kompasem, který nám říká: “tudy ano, tudy ne”… Pouze naše necvičená, zaneřáděná mysl se nám do toho stále snaží povídat a zpochybňovat naše kroky…

Podívej se na děťátko… Na zárodek… První orgán, který se nám v bříšku vyvíjí, je srdce… Pak, když se dítě narodí, život cítí, nepřemýšlí o něm. Reaguje instinktivně, dělá co cítí, upřímně, čistě, jasně.. Bez pochyb, bez výčitek… Inspiruj se jimi. Podívej se sám na sebe jako na malé dítě. Pohlaď se, usměj se… A začni mu naslouchat… Je to Tvé srdce, které bije a vede Tě cestou Tvého života.. Ukazuje Ti cestu, jakou máš jít, abys byl šťastný… Nepochybuj, naslouchej a jdi…

Vaše Sonáya

2 odpovědi na “Napoj se na své srdce… a přestaň už pochybovat. Všechno už víš…”

  1. Nádherné napsané a děkuji za to,právě to zkouším mé srdce je dost zklamane,každý den budu si povídat se srdíčkem .

  2. Děkuji za komentář a přečtení :)) Psala jsem to v určitém napojení, takže věřím, že má text dobrý záměr a jsem ráda, že pomohl. <3 S láskou, Sonáya

Komentáře jsou uzavřeny.