Autor: administrator

Začněte přitahovat do svého života to, co opravdu chcete

Vytváříme si svou realitu. S touto větou buď souzníme nebo jí nevěříme. Ale podívejme se zpátky na svůj život. Podívejme se na to, jak jsme kdysi v něco věřili, měli nějaká svá přesvědčení, a na základě toho se v životě chovali a „shodou okolností“ přitahovali do svého života lidi a události, kteří v nás v toto přesvědčení utvrzovali. Až poté, co nám naše paradigma buď nějaká nová zkušenost nebo nový člověk v naší realitě naboural, začali jsme postupně věřit i něčemu jinému a naše realita se na základě tohoto nového přesvědčení začala měnit. Najednou vše bylo jinak, začali se měnit lidi kolem nás a naše priority také… Když si tento proces zvědomíme, že se opravdu děl, ale na nevědomé úrovni, nalezneme v sobě obrovskou moc žít svůj vlastní život podle toho, co my sami chceme. Když si uvědomíme, že máme moc si svou realitu tvořit, přitahovat si obdobně naladěné lidi, které „nám hrajou do karet“ a spoustu těch dalších „náhod“, najednou začneme věřit.

Pokud si i však i tak nejsme jistí, experimentujme. Naše mysl vyžaduje důkazy, že něco nějak funguje. Vesmír funguje na základě zákonu přitažlivosti neboli obdobné přitahuje obdobné. Zkusme si přes celý den představovat nějakou věc, třeba motýly. Mysleme na ně, představujme si je, ciťme je. A uvidíme, že čím víc na ně myslíme tím častěji se kolem nás dějí události, které odkazují na motýly, nebo třeba i motýly potkáme a budou kolem nás poletovat. Najednou o nich uslyšíme v rozhovorech lidí kolem, v rádiu, v televizi, uvidíme je na obrázcích, na oblečení, ve výlohách, všude… A když si toto zkusíme několikrát na různých příkladech, abychom to nepovažovali za „pouhou náhodu“, můžeme pokračovat dál a vyzkoušet si představovat si třeba dokonce peníze nebo slibné pracovní příležitosti, zážitky, které chceme zažít, lidi, které chceme potkat… Ale je tu jeden háček: musíme v to věřit. Nebo alespoň zkusit věřit. Za zkoušku to ale podle mě stojí, nemyslíte? 🙂

Jak ale začít používat zákon přitažlivosti k tvorbě své vlastní reality, abychom byli šťastní? Není to totiž až zas tak jednoduché, jak se může zdát. Každý z nás se totiž drží nějakých stínů, negativních myšlenek, které nás činí nešťastnými. Jsou to přesvědčení, ve která věříme na základě našich hodnot a naší minulosti. Jedná se o hluboká, pevná, negativní přesvědčení, která nám naši realitu nevědomě vytvářejí. Abychom je poodkryli, musíme se začít ptát. Ptát sami sebe a pracovat na sobě, dělat práci s našimi stíny, abychom kráčeli vstříc našemu štěstí. Každý se svými stíny pracuje jinak a nachází cestu, která mu nejlépe sedí. Je totiž velmi individuální. Existuje však několik technik, jak své myšlení, svá přesvědčení změnit tak, abychom byli šťastnější a neomezovaly nás. Mě se nejvíce zalíbila technika Teal Swan, spirituální učitelky, od které jsem se toho už hodně naučila. S její prací velmi souzním, protože jsem v sobě přišla na mnohé, co ona říká ve svých knihách a videích. Budu tedy stavět na její metodě změny přesvědčení.

Přesvědčení je takový výrok, kterému natolik věříme, že jeho vibraci vysíláme všude kolem sebe, vibrace se posléze manifestuje ve fyzickém světě a my nacházíme další a další důkazy, že je toto přesvědčení pravdivé. Často se tento proces děje už na tak nevědomé úrovni, že nám mohou tato přesvědčení dokonce připadat směšná. Abychom dokázali změnit přesvědčení, musíme si nejprve všimnout, jaké situace nás podráždily, vyvedly z míry a učinily nás nešťastnými. Pak musíme pátrat po oněch přesvědčeních, která jsou hluboká a stavíme na nich další vrstvy přesvědčení. Nesmíme ulpívat na přesvědčeních, která jsou povrchní a snažíme se jimi ospravedlnit naši pravdu. Musíme si proto dovolit být zranitelní, otevřít se sami sobě a hledat to, co nás na tom opravdu děsí. 

Vyvolejte ze své paměti to, co vás trápí. Situaci, která vás rozrušila, myšlenku, která vám způsobuje stres. Například: ztratím svou práci. A pak se zeptejte: 

1) Kdyby to byla na 100 % pravda, proč je to špatné?

2) Co to znamená pro mě a co to o mě vypovídá?

Například: Pokud ztratím svou práci, ocitnu se v nejistotě a nebudu moci platit své účty. – Znamenalo by to, že jsem chudák, co není schopný být samostatný. Znamenalo by to, že nejsem dost dobrá. – Bylo by to špatné, protože by to znamenalo, že si nezasloužím lásku. – A to by pro mě znamenalo, že budu navždy sama. Že jsem nemilovaná a opuštěná.

Našli jsme základní přesvědčení, která nás limitují a činí nás nešťastnými. Co teď s tím? Nyní je čas si s těmito přesvědčeními hrát. Neexistují totiž pravdivá  nebo falešná přesvědčení (každý má svou vnitřní pravdu). Přesvědčení jsou buď nám prospěšná, nebo nám škodí. Napišme tedy seznam svých přesvědčení, rozhodněme, zda nám jsou prospěšná nebo nám škodí, a pak se sami rozhodněme, v jaká přesvědčení bychom raději věřili.  Až budeme mít seznam přesvědčení, které bychom rádi drželi, ale nevěříme jim, musíme identifikovat emoci, která nás k našemu starému přesvědčení lepí, je jako lepidlo k přesvědčení. K tomu se zeptejme: Co mám z toho, že toto přesvědčení držím? Čeho bych se musela vzdát, abych toto přesvědčení opustila? Ve výsledku zjistím, že mi toto přesvědčení není prospěšné a nechci se ho držet – nic hezkého z toho nemám. Rozhodnu se ho změnit – a lepidlo povoluje.

Nyní najděme vysvětlení starého přesvědčení. Zjistíme třeba, že přesvědčení „Jsem špatná.“ není naše vlastní přesvědčení, ale přesvědčení našich rodičů. Už jen tím, že identifikujeme, že toto přesvědčení není naše vlastní, ale máme ho přejaté, snižujeme jeho sílu. Pak můžeme hledat důkazy pro naše nové přesvědčení a jakmile jich najdeme víc a víc, zákon přitažlivosti zařídí, že se jich bude v naší realitě vyskytovat stále větší množství a tím bude naše nové přesvědčení posíleno. Např. jsem správná – záleží mi na pocitech ostatních lidí, vedu slušný život, stále se učím novým věcem, miluji pomáhat ostatním, atd.

Změna přesvědčení je část práce s našimi stíny a jde o velmi prospěšnou taktiku, jak se sebou filosofovat a velmi rychle a efektivně měnit svou realitu podle sebe. Zákon přitažlivosti je korigován našimi emocemi. Jsou energií, frekvencí, vibrací, kterou tvoříme a vysíláme. Nesmíme však zapomenout, že i emoce nám má co říct a musíme si ji nejprve opravdu zakusit, plně prožít, abychom se mohli posunout dál… Tím, že změníme svá přesvědčení, která nás budou činit šťastnými, budeme vysílat všude kolem vibraci štěstí a budeme přitahovat lidi, události a věci, které nás budou činit šťastnými. Nevěříte? Tak to aspoň zkuste… A uvidíte… 🙂

Vaše Nuataa Sonáya

 

Mnozí z nás vyhledávají služby terapeutů, léčitelů, učí se od různých učitelů a mistrů, chodí na všelijaké přednášky a semináře… Ale častokrát zapomínáme, že existuje pouze jedna pravda – a to je ta naše. Vnitřní pravda, kterou si musíme sami dokázat svou vlastní introspekcí, intuicí , cítěním a svým vlastním vnitřním vnímáním.

Proto se mi hodně zalíbila myšlenka být sama svou vlastní terapeutkou a pracovat se sebou jako s člověkem, který je mistr sám sobě. Sama se velmi ráda inspiruji a učím se novým věcem, ale abych něčemu opravdu přikývla, že něco nějak je a souzním s tím, musím to tak sama cítit a nekopírovat nápady, názory a mínění ostatních. Ostatně je všechno pouze o pocitech – a ty za nás nikdo jiný nemůže cítit, než my sami. Pokud chceme léčit sami sebe, léčit své myšlenky, rozvíjet se, kvést a kypět zdravím, musíme začít sami u sebe, u čištění svých myšlenek, přesvědčení, vztahů s lidmi a vztahu sám k sobě.

Rozhodla jsem se tedy sepsat takový krátký, inspirativní seriál o čakrách. Budu se soustředit na základních 7 čaker, protože tento koncept je nejrozšířenější. Čakry lze léčit jejich otevřením. Jsou to energetická centra, která mohou být z nějakého důvodu zablokovaná, uzavřená, takže skrze ně neproudí dostatek energie, prány. Proto se je budeme snažit léčit tak, abychom je co nejvíce vyčistili a otevřeli.

První čakra je čakra kořenová. Jak už název napovídá, je to naše základní čakra, která nás pevně zasazuje do této reality, ve které se vyskytujeme, jako silné kořeny v Zemi. Představuje napojení na fyzickou realitu, na prostředí, na Matku Zemi, na pocit bezpečí, fyzického zdraví, pocit domova a útočiště, napojení na naše vlastní tělo a jeho vitalitu, na zajištění našich základních potřeb zde na Zemi.

Je umístěna v základu páteře a má zadní vývod (od našich zad). Tradičně se pojí s červenou barvou. Nyní se zeptejme – co je kolem nás či v nás červené? Krev, určité květiny a byliny, některé druhy zeminy, víno… Již barva jako taková je frekvencí, vibrací, a má léčivý charakter. Obklopme se jí. Stejně tak se můžeme obklopit minerály, které tuto frekvenci vysílají a naši čakru tím stimulují, můžeme upravit naši dietu, koupat se ve slané vodě, chodit bosí a propojovat se zemní pránou, zpívat své kořenové čakře při meditaci tak, aby nám vibrovala a otevírala se… Dotýkejme se všeho kolem nás, pozorujme přítomně to, co se děje kolem nás, ciťme Zemi pod námi, ciťme gravitaci, tancujme tak jako kdysi tancovali kolem ohně dávné kultury… 🙂

Všechny tyto techniky jsou krásné a velmi prospěšné a je dobré jim věnovat pozornost a energii. Mě však nejvíce zajímá sebeléčení na úrovni myšlení a vzorců, které držíme a které nám neustále dokola způsobují, že se kořenová čakra zavírá. Protože to považuji za ten nejúčinnější způsob z dlouhodobého hlediska.

Pokud mám nějakou rezistenci vůči tématům, které se s kořenovou čakrou pojí, pravděpodobně mám základní čakru zablokovanou. Třeba právě teď (nebo i dlouhodobě – i od dětství) řeším nějaké problémy, které se těchto témat týkají, nebo mám nemocné orgány, které jsou v jejím okolí. V případě kořenové čakry jde především o pevnou stabilitu našeho těla jakožto vitality – silné kosti, svaly, silná krev, imunita. Zeptejme se proto sami sebe:

• Cítím se v bezpečí? Cítím se jistě, stabilně? Mám dostatek zdrojů k zajištění svých základních potřeb? Střechu nad hlavou, finance, jídlo, domov, kam se mohu vrátit, podporu? Mám dostatek pohybu, spánku?
• Cítím, že mám dostatek v materiálním světě, nebo mám sklon mít stále víc a víc a nikdy dost nemám?
• Cítím se být propojený/á s fyzickou realitou kolem sebe? S Matkou Zemí? Žiji v přítomném okamžiku v kontaktu s okolím nebo se ztrácím v myšlenkách?

Pokud cítíme, že při odpovědích na tyto otázky cítíme určitou nejistotu, negativitu a pocitově tušíme, že je asi úplně vyřešené nemáme, pravděpodobně máme do nějaké míry kořenovou čakru uzavřenou a neproudí skrze ní dostatek energie. Nemůžeme ji však odbkolovat tím, že si řekneme „že prostě jenom musíme něčeho dělat víc nebo něco změnit, protože to tak má být“. Musíme změnit svá přesvědčení ve své hlavě, která nám způsobují, že se – necítíme stabilně, v bezpečí, finančně zajištěni, atd. A to nám pak otevře cestu k dalšímu konání. Meditujme sebedotazovaním, ptejme se sami sebe, proč co a jak cítíme, proč si co myslíme, od kdy, kde, v rámci jakých okolností, s kým, jaké situace nám to připomíná… Zda jsou to naše vlastní myšlenkové vzorce nebo vzorce přejaté… Pracujme se svými stíny, s negativními myšlenkami, které se těchto témat týkají. To je dle mého názoru ten nejefektivnější způsob sebeléčení nejen čakry kořenové, ale i všech čaker. Protože všechno je v hlavě. Na tom se asi shodneme… 🙂

Vaše Sonáya <3

Jsem člověk, který tuze rád přemýšlí, debatuje a filosofuje nad různými věcmi, tématy a všelijakými představami. Mám ráda přemýšlení do opravdové hloubky. Používám svou mysl jako nástroj na pochopení svých pocitů. Pomáhá mi poodkrýt pravou příčinu toho, proč se nějak cítím a jak s tím mám dál nakládat. Nedávno jsem si ale uvědomila, jak to vlastně nedává smysl… Protože čím víc přemýšlím, čím delší řetězec myšlenek dělám, tím více se cítím odpojená od svého srdce.

Když se dítě narodí na svět, vnímá ho pouze skrze pocity. Cítí ho a až v pozdějších letech nad ním přemýšlí (skrze jazyk, začíná socializace, atd.). Je tedy velmi čistě propojené se svým srdcem, se svou intuicí, s hlasem života uvnitř něj. Zatímco my, co příliš často přemýšlíme a myšlenkami si komplikujeme život, cítit pomalu ale jistě přestáváme a často se v myšlenkách ztrácíme, bloudíme a jsme „chodící mozek odpojený od těla“. Přestáváme vnímat celistvost našeho těla, jsme od něj odpojení, přestáváme být přítomní se sebou, se svým okolím a především – s tou čistou, netknutou pravdou, která nepotřebuje všelijaká ta logická odůvodnění – prostě JE.

Pozor – nyní se tu nesnažím redukovat důležitost logiky a krásných filosofických debat. Sama se v nich vyžívám, miluji je a přijdou mi neuvěřitelně obohacující. Snažím se pouze poukázat na to, že naše mysl, ať je krásná nebo inteligentní jak chce, je stále limitovaná našimi paradigmaty, teoriemi, zkušenostmi a informacemi, které jsme během našeho života nabyli. Zatímco srdce není omezené žádnou minulostí – prostě je, cítí a ví. Ve výsledku opravdu nedokážeme všechno pojmout naší myslí a vše vysvětlit, pocit vždycky zvítězí nad jakoukoli myšlenkou. Sami jste to určitě zažili. Jsme především emocionální bytosti, ať si o sobě myslíme, co chceme, rozhodujeme se na základě pocitu. Sice si třeba myslíme, že se rozhodujeme logicky, ale je tolik věcí, které jsou relativní. Vždycky najdeme argumenty na všechny možné strany a pak přichází na řadu diplomacie, která se je všechny snaží uspokojit a dát za pravdu všem.

Mnozí z nás často neví, co nám říká srdce a co nám říká mysl. Obě strany nám totiž vždycky mají co říct a je důležité jim naslouchat. Nesmíme však zapomenout na to, že právě lidství je v jádru našeho srdce. A stejně bychom měli přistupovat sami k sobě. S láskou a respektem vůči našim pocitům, ať už nám myšlenky říkají, co chtějí. Právě proto stále více přicházím na to, jak důležité je cvičit svou mysl v tom, abychom ji uklidnili. Meditovat, nechávat myšlenky plynout a soustředit se na tu krásnou bezmyšlenkovitost, která je tak osvobozující, tak nicotná a zároveň tak plná… Plná všeho toho, co nevíme… Ale můžeme to jenom cítit… Přestaňme tedy už debatovat, relativizovat a stále jen dokola přemýšlet a dávat všemu nějaké důvody. Zkusme na chvíli zavřít oči, dát si ruku na srdce, dýchat a prostě jen… cítit…<3

Vaše Sonáya

 

V kontaktu se spirituální komunitou a obklopená lidmi zajímajícími se o seberozvoj, péči o duši, psychologii a filosofii jsem si povšimla, že mnozí z nás často „ulítáváme“, nejsme uzemnění, necháváme se unášet myšlenkami, debatami a fascinací Vesmírem, hvězdami a všemi těmi krásnými představami, že úplně zapomínáme na to, že jsme teď a tady, v našem těle, že vůbec máme nějaké tělo, že dýcháme, že žijeme na Zemi… A že z nějakého důvodu na Zemi jsme.

Když jsem byla na letním slunovratovém festivalu v Haluzicích nabízet své masérské terapie, šamanka Karaimi tam měla krátkou přednášku. Řekla něco, s čím jsem se identifikovala a naprosto jsem se v tom našla. Často jsme přitahováni transpersonálními zážitky, vesmírnými tělesy a dobrodružstvími, ale zapomínáme na to, že jsme sem byli sesláni z nějakého důvodu. Žijeme zde, na Matičce Zemi, to je náš Domov, to je náš Ráj. Máme se učit od Matky Země, uctívat ji, milovat ji, být na ni napojeni, být napojeni i na své tělo, být s nim spřízněni a rozumět jeho signálům.

Dříve jsem se o své tělo nijak zvlášť nestarala. Zastávala jsem názor, že mysl je nad hmotou a mé tělo je prostě jen fyzická schránka mé duše a tečka. Když jsem ale zakusila opravdovou masáž, překvapilo mě, jaký terapeutický účinek na mě měla. A v tu chvíli mi to docvaklo. Vše, čím jsme obklopeni, je pouze manifestací našich myšlenek, respektive našich emocí z těchto myšlenek. A stejně tak je naše tělo odrazem naší duše. Vše, co se v něm děje, je kompasem a velkým plátnem, na kterém kreslí naše duše a mysl. Všichni v dnešní době snad již věříme ve psychosomatiku – ostatně i věda se jí stále více otevírá. Takže když nás někde něco bolí nebo je nějaká část našeho těla nemocná, víme, že to je pouze odraz nějakých opakujících se negativních myšlenek (o nás samotných, o ostatních lidech, o prostředí, ve kterém se vyskytujeme) nebo nějakých našich utkvělých přesvědčení – přesvědčení, která držíme, ale nejsou prospěšná, škodí nám. A právě na našem těle je to zjevné, objeví se to, manifestuje se to – energie se stává hmotnou.

Masáž je pro mě terapií tance dualit – těla a duše, mysli a srdce, mě jako bytosti v roli terapeuta a druhé bytosti v roli klienta, pacienta… Je to léčení, které probíhá nejen na úrovni fyzické, ale také na úrovni psychické a energetické. Už „jen“ tím, že se jedna lidská bytost dotýká druhé, probíhá tolik procesů – terapeut sdílí svou energii s klientem, pečuje o něj láskyplným, přítomným, vědomým dotykem,  nechává se vést svou intuicí, svým záměrem, svou nacítěností na druhého… Klient se otevírá terapeutovi, nachází k němu důvěru, odevzdává se mu… Přijímá jeho léčivou energii a nechává o sebe pečovat tak, jako o něj kdysi pečovala maminka – bez výhrad, bez podmínek. Čím více se terapeutovi otevře, čím více si to dovolí a uvolní se, tím větší účinek terapie má. Dále… Terapeut znalý anatomie a schopný pomoci i na fyzické úrovni respektuje zákony hmotného světa a dokáže klientovi poskytnout účinnou masáž i na fyzické úrovni. Citlivě ale do hloubky uvolňuje každý sval, každý úpon… Používá během terapie mužskou i ženskou energii – nebojí se přitlačit, dokáže vyvinout dostatečnou sílu, která pronikne do zatuhlých tkání a svalů. Koncipuje však celou terapii jemně a citlivě tak, aby byla přijata… Vyvíjí pouze takovou sílu a hloubku, kterou je klient schopen pojmout a otevřít se jí…

V našem těle se ukládají všelijaké bloky, strachy, staré nánosy, špatné vzpomínky… Rozmasírováním manifestací těchto bolestí se staráme nejen o naše tělo, ale i o naši duši. Tělo začne na masáž reagovat, prokrvovat se, imunitní systém se probouzí, začíná regenerace… Zablokované myšlenky se rozproudí a nastává léčivý proces. Vědomý člověk na sobě cítí, jakou ohromnou transformační sílu masáž má, obzvláště masáž jakožto terapie v delším časovém horizontu. Pozoruje po masáží své pocity, své myšlenky, svá energetická centra (čakry). Cítí se jako znovuzrozený, cítí se lehčí, svobodnější… Z těla se odplavuje staré a je vytvořen čerstvý prostor pro nové…

Mohla bych o masáži básnit dál a dál, ale myslím, že můj popis je dostatečný na to, abychom si uvědomili, že opravdová masáž od správného terapeuta, který na sobě pracuje a je v podstatě léčitelem, může mít na nás obrovský vliv a velký terapeutický účinek. Pečujme o sebe, pečujme o své tělo, o svou duši… Propojujme se, sdílejme svou energii a dovolme si „prostě jen být“… 🙂

Vaše Sonáya