Blog

Kde to jsme?
Co to děláme?
Kdo vlastně jsme?
Co si to děláme?

Společně v okovách
proudíme životem.
Povrchně po stopách
kráčíme za plotem.

Za zdí nánosů
konvenčních pravidel
na bílém podnosu
sekvenčních svodidel.

Vedou nás systémem
nelidsky, bez emocí.
Divokým harémem
všech možných nemocí.

Nemocí duše
lží způsobené,
nečisté kuše
hrou zakalené.

Každý se nabízí
jak zboží se prodává.
Svou hodnotu nachází
v koutě postává.

V neupřímnosti
žijeme vedle sebe.
Ve vlastní hlouposti
popíráme sami sebe.

Chceme fungovat,
obětujeme se.
Jen konzumovat,
ztrácíme se.

Nevíme, kdo jsme,
kam vlastně směřujeme.
Proč tu jsme?
Jenom úřadujeme.

Zastavme se,
buďme teď a tady.
Postavme se,
nečelme si zády.

Motýlek

Odkaz na eshop: https://www.fler.cz/zbozi/spiritualni-poezie-kde-to-jsme-plakat-velky-10160278

Odkaz na náhled na facebooku: https://www.facebook.com/nacitmese/photos/a.1987654841280525/1987655244613818/?type=3&theater

Proč se bojíme
podívat se do očí?
Proč se svíjíme
ve vlastním náručí?

Přehlížíme se navzájem.
Sebe, každou bytost…
Vládne v nás nezájem,
ta bezedná cizost…

Chováme se k sobě
nemilovaně, distancovaně.
V anonymní době
před sebou se schováváme.

Bojíme se obejmout.
Bojíme se políbit.
Bojíme se přijmout.
“Musíme se posílit!”

Být samostatní.
Bez jakékoli blízkosti.
Jsme si posvátní
z velké vzdálenosti.

Zapomínáme,
že jsme v jádru jedno.
Nic nežádáme,
srdce nám už schladlo…

S ledovou kapičkou
prosí o pozornost.
Malinkou ručičkou
hledá bližší věrnost…

Nejsme tu sami.
Rozhlédněme se.
Se srdci svými
otevřeme se.

Přestaňme chodit
v bublinách sobeckosti.
Přestaňme slídit
v hlubinách zvrácenosti.

Vezměme se za ruce.
Usmějme se.
Jsme tu spolu přece.
Milujme se…

 

Motýlek

 

Odkaz na eshop: https://www.fler.cz/zbozi/spiritualni-poezie-dotkni-se-plakat-velky-10217686

Odkaz na náhled na facebooku: https://www.facebook.com/nacitmese/photos/a.1987654841280525/2078143732231635/?type=3&theater

No tak dělej!
Buď ten nejlepší!
Rychle! Makej!
Rodič tě vyzkouší!

Musí to být teď!
Jinak jsi nula.
Vpřed hrdě hleď!
Nebuď jak malá!

Musíme tě ohodnotit!
Nalepit ti nálepku!
Tvé bytí znehodnotit!
V jakémkoli věku!

Musíš být nejlepší!
Nejenom ve škole!
Takhle to nestačí!
Nebuď jak batole!

Vzchop se!
Jsi mužem! Budovatelem!
Postav se!
Jsi přeci dobyvatelem!

Úspěchu! Blahobytu!
Jisté finanční budoucnosti!
Zářivého třpytu
obětované přítomnosti!

Počkej! Porovnáme tě!
Nestojíš za nic!
Do formy vměstnáme tě!
Pak budeš stát víc!

Užitečnost? Uměleckost?
Děláš si legraci?
Kreativita? Autentičnost?
Ta tě fakt nespasí!

Peníze! Vše dá se koupit!
Víc! Víc! Ještě! Ještě!
Snažíš se to pochopit?
Je to tak prosté!

Padáme na dno
a nikdo to nevidí.
Všechno už schladlo
a nikomu to nevadí…

Motýlek

Odkaz na eshop: https://www.fler.cz/zbozi/spiritualni-poezie-chladne-srdce-plakat-velky-10289195

Odkaz na náhled na facebooku: https://www.facebook.com/nacitmese/photos/a.1987654841280525/2110714512307890/?type=3&theater

Halo? Jsi tam?
Copak děláš?
Jsem tu sám.
Copak hledáš?

Za čím kráčíš?
Já jsem tady.
Proč se mračíš?
Zemřu hlady

Pokud mě nevyslechneš,
pokud mě neuslyšíš,
pokud mě neposlechneš,
pokud si nepospíšíš…

Chceš se něco vědět?
O sobě? O světě?
Nebo jenom sedět
v té samé šlápotě?

Já jsem tvým klíčem.
Já jsem tvá svoboda.
Já jsem tím mečem,
co tasí příroda

Krásná a spanilá,
panensky čistá…
Cítíš jak skomírá
nevinnost prostá?

Zabíjíš ji.
Ruce si lámeš.
Ubíjíš ji.
Tvým světem je lež

Integrovaná kulturou,
společenskými vzorci,
studem a samotou,
co k tobě se vrací

Ve stálém prokletí,
mihotavých stínech,
to TY jsi v zajetí,
to TY máš v zádech

Nůž vražený.
Vyjmi ho.
I když to bolí…
Dej mi ho

Já tvé rány zhojím.
Svými slzami,
srdcem krvavým,
svými múzami

Co pohladí tě,
pokud mě přijmeš,
co navedou tě,
pokud obejmeš

To dítě v koutě
ustrašené…
Pořád hledá tě
vyděšeně…

 

Proč tady jsem?
Jaký je můj úkol?
Já v srdci svém
cítím onen zákon.

Princip jednoty,
jenž má v sobě každý.
Princip hodnoty,
co se jednou provždy

Projeví ve všem,
ve veškerém Bytí.
Když už bude po všem.
Kde jen slunce svítí.

Však máme to v sobě.
Božství. Bezpodmínečnou lásku.
Je ve mě i v Tobě.
Jsme ze stejného svazku.

Svazku božské přirozenosti.
Ženské i mužské.
Z vědomé probuzenosti.
Jak na dně mořském

Vlníme se.
Rosteme. Proudíme.
Měníme se.
Zářivě svítíme.

Jdeme vstříc cíli
vědomě i nevědomě.
Láska v nás sílí
pomalu a skromně.

Tak už si uvědomme.
že jsme bytosti,
co tu záměrně
proudí ve věčnosti.

Abychom se poučili
a kráčeli k míru.
Abychom už uvěřili.
Našli onu víru

Ve všeprostupující
lásku, přítomnost,
upřímnou, kvetoucí,
mající pevnost

Jen v našich srdcích,
těch v čirých citech,
navždy věřících,
v přítomný průběh…

Motýlek – Nuataa Sonáya

Kupte si umělecký plakát s básní Uvěř od Nuataa! 

Pracuješ.
Vyděláváš.
Sýčkuješ.
Proděláváš

Na svém srdci.
Na své přítomnosti.
Musíš přeci
mít peněz dosti!

“Jinak to nejde.”
přesvědčuješ se.
“Ono to přejde!”
ponižuješ se.

Myslíš na možnosti,
otevřené příležitosti…
V šedé přítomnosti
v naprosté bezmocnosti

Každý den běháš,
sháníš, zařizuješ…
Svým časem mrháš
věci pořizuješ…

S iluzí budoucnosti
obětuješ se.
Vidíš se v blaženosti.
Lituješ se.

Že neděláš dost.
Že je to tvá chyba.
Ovládá tě zlost.
Ovládá tě zloba…

Jaký máš potenciál?
Jaká je tvá vášeň?
Jako malý, co sis přál?
Kdy už bude po všem?

Limituješ se.
Kladeš si pravidla.
Sabotuješ se.
Lámeš si svá křídla.

Každý je jiný.
Má svou perspektivu.
Tak nebuď líný,
přikroč k objektivu.

Zaostři na své srdce.
Copak ti říká?
Přestaň už kát se.
Slyšíš, jak vzlyká?

Přistup k sobě
s láskou a respektem.
Uciť v sobě
dítě, co prstíkem

Prosí o pozornost.
Jsou to tvé touhy.
Daruj mu svou věrnost.
Zahoj mu ty rýhy…

Ponoříš se
do hloubky svého srdce.
Nacítíš se.
Půjdeš vstříc k té lásce

Co povede tě
tím správným směrem.
Co pohladí tě
pravdivým darem

Šťastného naplnění,
čisté upřímnosti…
Stálého zpřítomnění
čiré citlivosti…

Motýlek

Odkaz na eshop: https://www.fler.cz/zbozi/spiritualni-poezie-zamysli-se-plakat-velky-10146309

Odkaz na náhled na facebooku: https://www.facebook.com/nacitmese/photos/a.1987645607948115/2028208693891806/?type=3&theater

 

https://www.fler.cz/zbozi/spiritualni-poezie-zamysli-se-plakat-velky-10146309

Díváš se na mě
svým prázdným pohledem.
Sedíme po tmě
na místě záhadném…

Potichu, střídmě
snažíme se spojit.
Saháme po dně,
snažíme se najít

Střípky propojení,
co tak náhle zmizelo.
Návod k zahojení
problému tak “malého”.

Cítíme se sami,
opuštění, zmatení…
Všude samé klamy,
nicotné mámení…

Co za tím je?
Proč jsme se odpojili?
Co se děje?
Proč jsme se vyzbrojili

Obrannými štíty
chránící naše ego…
Negativní věty
střílí do neznámého…

Od svého srdce
jsme se oddálili.
V mysli, v dálce
jsme se ztratili.

Nalezme cestu
zpátky k naší lásce,
k tomu místu,
kde proudíme sladce…

Prosím, vezmi mě za ruku.
Mluv na mě…
Řekni: “Všechno je v pořádku.”
Buď u mě…

 

Mluvíš.
Nikdo tě neslyší,
Křičíš.
Všichni tě přehlíží…

Uvidí tě někdo?
Pochopí tě?
Povrchně – kde kdo…
Zachytí tě?

To, co se snažíš říct.
To, co cítíš…
Máš se snažit víc?
Nač se rmoutíš…

Sama v koutě
brečíš, přemýšlíš…
Šedě, prostě
sebe prohlížíš…

Tajemným pohledem
bolesti, strachu.
Sílícím proudem
těžkého vzdechu.

Mokré dlaně
studí tvé slzy.
Pláčeš marně.
Doufáš, že brzy

Zazáří paprsek
hřejivé naděje,
který by přesek
bouřlivé peřeje.

Uklidnil by
zmatek a chaos.
Nabídnul by
lásku a radost…

 

Nemůžeme bez ní žít.
Nemůžeme dýchat.
Neumíme se vžít.
Neumíme vzlykat.

Je nám jedno,
že umírá.
Saháme na dno.
Vše skomírá.

Hledáme smysl
ve městech, v budovách.
Život nám klesl.
Chodíme v okovách.

Myslíme si,
jak je nám líp.
Dáváme si,
falešný slib

Vyššího standardu,
bohatého života,
nízkého hazardu…
V očích nám mihotá

Obraz prosperity,
stálého bohatství,
co je nám tak vžitý.
Je to jen pirátství.

Vykrádání zdrojů,
jen za naší “blažeností”.
Budování strojů,
jen za naší “velikostí”.

Ztrácíme kontakt
s Matkou, s předky.
Ztrácíme poklad,
co je tak křehký…

Stále se obětuje.
Pro nás, své děti…
Kdopak se slituje?
Půjde naproti

Vstříc k její regeneraci,
k jejímu uzdravení?
Již pomalu se vrací
blesk jejího unavení…

Dlužíme jí,
ale jen ubližujeme.
Tížíme jí,
stále zvažujeme,

Zda je to pravda.
Jen se vymlouváme.
Máme svá “moudra”.
Jen se schováváme.

Postavme se.
Pomozme jí.
Proberme se.
Jsme to jen my,

Kdo si jí neváží.
Kdo má uznat chyby.
Kdo se má snažit.
Kdo má plnit sliby.

Odvděčí se nám
láskou a hojností.
Vrátí se k nám
vztah naší věrnosti

K Zemi, k předkům,
ke všem bytostem,
k minulým věkům,
k malým radostem…

Pak porozumíme,
mnohému nezodpovězenému.
Pak nepromarníme
příležitost k osvobozenému

Životu od konzumismu,
od všech těch lstí,
od egoismu,
falešného štěstí…

Motýlek

Odkaz na eshop: https://www.fler.cz/zbozi/spiritualni-poezie-probudme-se-plakat-velky-10160290

Odkaz na náhled na facebooku: https://www.facebook.com/nacitmese/photos/a.1987654841280525/1987655727947103/?type=3&theater

Snažíš se rozběhnout.
Nejde ti to.
Snažíš se předběhnout.
Klame tě to.

Jsou za tebou.
Následují tě.
Potichu klepou.
Sledují tě.

Nech je promluvit.
Neschovávej se.
Přestaň je soudit.
Jdi a chovej se

Jako malé dítě
s odvahou dospělého.
Na cestu vezmou tě
světem vyprahlého

Života bez lásky.
Života s předsudky.
Můžeš pak dětsky
sledovat zárodky

Svých problémů,
těch starých vzorců…
Svých démonů,
těch slabých borců…

Uvolni se.
Naslouchej.
Zabít se
nenechej…

Kde je ta hranice
nezdravé bolesti?
Jak mám teď nechat se
jít zase do pasti?

Dýchej. Hraj si.
To je tvá svoboda.
Bytí. Ber si.
Není to náhoda…

Motýlek

Odkaz na eshop: https://www.fler.cz/zbozi/spiritualni-poezie-stiny-plakat-velky-10289276

Odkaz na náhled na facebooku: https://www.facebook.com/nacitmese/photos/ms.c.eJwFwYENADAIArCPFkBR~_f~_xtSIxasVjqP1EYsvJZdW4D3B~;BrA~-.bps.a.1987658164613526/2110735998972408/?type=3&theater